Skauting

Skauting je určen pro všechny děti a mladé lidi, kteří se chtějí neustále něčemu učit a pracovat na sobě. Staví před každého cestu osobního rozvoje, pomáhá a pobízí ke zdokonalování vlastních schopností a dovedností. Skautská organizace se dělí do čtyř skupin tak, aby mohly být respektovány požadavky rozdílného přístupu k různým věkovým kategoriím dětí.

Jsou to:

benjamínci (věk 4 – 1. třída)
světlušky a vlčata (věk 2. třída – 11 let)
skautky a skauti (věk 11 – 15 let)
rangers a roveři (věk nad 15 let)

Skautský program

Program v každém oddíle je vyladěn tak, aby odpovídal představám, zájmům a potřebám daného věku. Světlušky a vlčata, kteří jsou velmi hraví a teprve poznávají svět kolem sebe, provází na jejich skautské cestě vyprávění o Lucince a její Kouzelné lampě či příběh Mauglího z Knihy džunglí. Skauti a skautky se učí týmové spolupráci ve skupině vrstevníků, jsou podporováni v rozvoji samostatnosti a odpovědnosti. Roveři a rangers si již většinou svůj program připravují sami a v jeho rámci se snaží najít si vlastní cestu životem. Skauti v Židlochovicích i Nosislavi se nespecializují na žádnou konkrétní činnost a program je tedy velice pestrý. Řídíme se ideály skautingu a tak například vztah k přírodě, mezilidské vztahy, touha neustále se zdokonalovat, tradice, vlastenectví a další nám nejsou rozhodně cizí. Základem jsou pravidelné schůzky jednotlivých oddílů se spoustou her a získávání všemožných dovedností. Dále jezdíme na jednodenní či vícedenní výpravy.

Tábory

Na letních táborech, které pořádáme pro své členy, se snažíme vést děti k samostatnosti. Se staršími dětmi si tábor na „zelené louce“ postavíme od stanů, přes kuchyni, jídelnu až po umývárku sami. Děti pomáhají například s přípravou jídel, zpracováním dřeva na topení, nákupy atd. Vše je samozřejmě přizpůsobeno jejich věku.

Akce pro veřejnost

Každoročně pořádáme jarní tematicky zaměřenou akci pro veřejnost; dále se spolupodílíme na Tříkrálové sbírce a  v předvánočním čase Vám přinášíme Betlémské světlo.

Jak postupovat při přihlášení dítěte do oddílu?

Zde rozhoduje věk a pohlaví dítěte, podle toho kontaktujete příslušného vedoucího oddílu. Nábor nováčků do všech našich oddílů je celoroční. Registrační poplatky se vybírají vždy na podzim nového skautského roku. Pokud přijde dítě do oddílu v průběhu roku, rozhodne jeho vedoucí, jakou část poplatku dítě zaplatí (většinou 50 Kč/ měsíc). Další finanční výlohy se vztahují pouze na základní vybavení, zaplacení výdajů na výpravách a na letních táborech. Vzhledem k tomu, že veškerou naši výchovnou činnost zajišťují dobrovolníci, pokrývají poplatky pouze nezbytné náklady. Jakmile se dítě stane členem Junáka – českého skauta, je automaticky pojištěno (úraz, škoda na majetku 2. osoby).

Družina a oddíl

Družinový systém je jedním ze základních prvků skautské výchovy. V systému „party“ vede skautskou družinu starší a zkušenější chlapec či dívka, tzv. družinový rádce, na kterého je v přiměřené míře kladena zodpovědnost za celou družinu. Rádcové družin a jejich zástupci, v čele s vedoucím oddílu, tvoří oddílovou radu zajišťující chod oddílu. Každý ze členů má možnost podílet se na tvorbě programu a utvářet život oddílu.

Vedoucí 

Vedení oddílu je svěřeno do rukou dospělým vůdcům. Aby mohli děti vést, musí postupně složit dvě zkoušky – čekatelskou a vůdcovskou, zaměřenou nejen na klasické skautské disciplíny, ale především na pedagogiku, psychologii, schopnost organizace a týmové práce, znalost právních předpisů, zdravovědy a zásad bezpečnosti. Nutné je též lékařské doporučení o psychické způsobilosti jedince a absolvování zdravotnického kurzu.

Organizace skautského hnutí

Základní organizační jednotkou Junáka jsou střediska, která sdružují oddíly a kluby dospělých – oldskautů a zodpovídají za ně. Činnost každého střediska zajišťuje středisková rada volená střediskovým sněmem. Středisko poskytuje oddílům právní a finanční záštitu a také další zázemí potřebné pro dobré působení oddílů.

Vyššími organizačními jednotkami Junáka jsou pak postupně okresní a krajské rady. Nejvyšším orgánem Junáka je tzv. ústředí.

———————————————————————————————————————————————————

Robert Baden – Powell

Robert Baden-Powell, celým jménem Lord Robert Stephenson Smyth Baden-Powell of Gilwell, nositel řádů a vyznamenání Order of Merit, Order of St Michael and St George, Royal Victorian Order, Order of the Bath (22. února 1857 Paddington, Londýn, Anglie – 8. ledna 1941 v Nyeri nedaleko hory Mount Kenya, Keňa) byl voják, ale především zakladatel skautského hnutí.

Dětství

Narodil se jako šestý syn (celkem měl 7 bratrů) v rodině profesora geometrie na Oxfordské univerzitě, Harryho Baden-Powella. (Otec zemřel v jeho třech letech.)

Po absolvování Rose Hill School v Tunbridge Wells bylo B.-P. uděleno stipendium na soukromé střední škole Charterhouse school v Godalmingu, hrabství Surrey. Tam, v nedalekých lesích, získával své první zkušenosti se stopováním, lovem a kuchyňskou úpravou úlovků. Ale také první zkušenosti zvěda, neboť se jednalo o činnost zakázanou a přísně stíhanou vychovateli. Hrál na piáno a violu a také kreslil (což lze vidět na některých pozdějších ilustracích z knihy Scouting for Boyskteré se svou kreslířskou zkratkou dají srovnávat s kresbami Setonovými). Prázdniny trávil většinou na lodích, plachtěním a veslováním se svými bratry.

Vojenská kariéra

Do aktivní služby se zapojil jako podporučík (2nd lieutenant) v roce 1876 u 13. Husarského regimentu v Indii. V roce 1895 plnil zvláštní úkoly v Africe a do Indie se vrátil roku 1897 jako velitel 5. jízdní hlídky.

V době, kdy začala Búrská válka, byl už plukovníkem (nejmladším v Britské armádě). Baden-Powell dostal na starost organizování jednotek hraničářů na pomoc pravidelné armádě. S téměř nevycvičenými muži se Baden-Powell rozhodl proti mnohonásobné početní přesile raději bránit, a jako místo obrany zvolil regionální centrum Mafeking. Cílem bylo zdržet Búry v bojích ve vnitrozemí, dokud se nevylodí armáda. V Mafekingu bylo asi 800 mužů pravidelné armády a policie, a dalších 300 mužů z řad obyvatel. Jako spojky a poslíčci pracovali chlapci ve věku 12-15 let, organizovaní v jednotkách kadetů. Celkem se vojenských operací účastnilo asi 2000 lidí. Opevňovací práce začaly 19. září 1899.

Búrové vyhlásili válku 12. října a očekávaný útok nastal zanedlouho – první střely dopadly na Mafeking 16. října. Proti přesile 8000 Búrských vojáků obránci vydrželi 217 dní. Velký podíl na tomto úspěchu měl Baden-Powell, a jeho neobyčejně mazaná taktika. Například byla vytvořena falešná minová pole (tak, aby Búrové a jejich špehové ve městě měli vše dobře na očích). Jednotky obránců se při pohybu důsledně vyhýbaly neexistujícím překážkám z ostnatého drátu, pro zdánlivé zvýšení jejich počtu obránci různě přesouvali zbraně a světlomety (improvizované z acetylénové lampy a plechovky od kompotu). Takto se Baden-Powellovi povedlo Búry přesvědčit, že město je příliš dobře hájeno na přímý útok, a vydržet až do osvobození vyloděnými posilami 17. května 1900. Týden před osvobozením, vědomi si blížících se posil, Búrové útok podnikli, ale obráncům se jej podařilo odrazit. Baden – Powell se totiž dozvěděl, že na něj útočí 1000 Búrů z jedné strany, tak okamžitě poslal všechny vojáky na východ, protože vytušil, že první vlna byla jenom klamná. A tak se město ubránilo.

Úspěšná obrana Mafekingu byla po dlouhou dobu jediným pro Brity příznivým vývojem ve válce, a tak poutala značnou pozornost domácí veřejnosti. Po osvobození vypukly v Británii ohromné oslavy. Baden-Powell se stal národním hrdinou a nejmladším brigádním generálem. Obdivně o něm psal i válečný zpravodaj Winston Churchill, který se později stal ministerským předsedou Spojeného království. Po práci na založení jihoafrické policie se Baden-Powell roku 1903 vrátil do Anglie, aby nastoupil funkci generálního inspektora jízdy.

Skautské hnutí

Baden – Powell požádal krále o uvolnění z vojenské služby a ten mu vyhověl, aby Baden – Powell mohl zahájit činnost skautské organizace.

V roce 1907 zorganizoval tábor na ostrově Brownsea a to je dnes považováno za počátek skautského hnutí. Na tento tábor vzal B. P. 20 chlapců z Londýna z různých společenských vrstev, aby společně tábořili. Přitom se mu potvrdilo, že děti, i když mají mezi sebou velké společenské rozdíly, si rozumí a hrají se spolu jako bratři.

Po táboře začal B. P. vydávat časopis The Scout, kde shrnoval různé poznatky z tábora a nakonec vydal knihu Scouting For Boys, která se ihned stala světovým bestsellerem. Skauting se bleskově rozšířil po Anglii, ale i do ostatních zemí světa a nakonec byla založena Světová skautská organizace (WOSM – World Organisation of the Scouting Movement a B.P. byl zvolen Náčelním (The Chief Scout of The World). Jeho sestra Agnes Baden – Powell založila ogranizaci pro skautky (WAGGGS – World Association of Girl Guides and Girl Scout ).

Během 1. světové války B. P. nebojoval, ale připravoval svět na život po válce. Proto v roce 1920 uspořádal První Skautské Světové Jamboree (Olympia Hall v Londýně). Těchto Jamboree zažil za svého života pět.

V roce 1912 potkal Olave St.Clair Soames, kterou si 30. října 1912 vzal a která se stala Světovou Náčelní skautek. Ke konci života žil v Keni, kde 8. ledna 1941 zemřel. Před svou smrtí neustále opakoval skautům a skautkám, kteří jej chodili navštěvovat, aby co nejrychleji po válce uspořádali další Jamboree. To se konalo v roce 1947 ve Francii.

prof. Antonín Benjamin Svojsík

Profesor Antonín Benjamin Svojsík (5. září 1876 Praha – 17. září 1938 Praha) byl pedagogem a zakladatelem českého skautingu (který v českém prostředí dostal jméno Junák), jeho propagátorem a organizátorem.

Svojsík (původně Antonín František) se narodil jako druhý ze čtyř synů. Byl pohybově nadaný a od mládí se chtěl stát profesorem tělocviku, což se mu splnilo. Ale také rád zpíval a stal se členem Českého pěveckého kvarteta. Zde také získal jako nejmladší přezdívku Benjamin. Kvarteto se vydalo v roce 1902 na cestu po světě a sklízelo velké úspěchy.

Se skautingem se Svojsík seznámil v roce 1910 a v dalším roce se o prázdninách vydal do Anglie. Vrátil se nadšený a začal překládat knihu Scouting for boys od R. B. Powella. Ale uvědomoval si, že není možné přesně přenést anglický skauting do českých poměrů. Knihu nakonec nevydal.

Po prázdninách 1911 sestavil Svojsík první skautský oddíl. Radil se s významnými odborníky a získal pro spolupráci další známé osobnosti, např. profesory Čádu, Drtinu, Masaryka, Kramáře apod. V roce 1912 vydal knihu „Základy Junáctví“, do které přispěla řada dalších spisovatelů a profesorů – M. Aleš (nakreslil obálku), A. Jirásek, K. V. Rais, dr. J. Guth-Jarkovský a další.

V roce 1912 o prázdninách vedl Svojsík první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice. Tábor měl 13 účastníků, mezi nimi např. Jiří Wolker, Rudolf Plajner, prof. MUDr. J. Charvát. Svojsík vylíčil obraz tohoto tábora v brožurce Den v táboře Junáků. Známý je také Skautský deník Jiřího Wolkera, kde básník popisuje své zážitky z tábora na stejném místě z roku 1916.

Svojsík se nejprve pokusil začlenit vznikající skautské oddíly do Sokola, kde ale neuspěl. Založil tedy 15. června 1914 samostatný skautský spolek Junák – český skaut, jehož prvním starostou se stal městský fyzik dr. Čeněk Klika.

V roce 1915 začal Svojsík vydávat časopis Junák, který udržel vydávat i v těžké válečné době. Skauti pracovali ve prospěch Červeného kříže, ale nebyli využíváni pro válečné účely. V roce 1918 bylo v Praze asi 300 skautů a ti se zapojili plně do služby Národního výboru. Byla vytvořena skautská pošta, která se spolehlivě starala o doručování zásilek v revoluční době.

V době první republiky pracoval Svojsík v ústředí skautské organizace a skauting stále získával jak nové členy, tak i na dobré pověsti. Vznikaly další skautské organizace s mírně odlišnými názory. Pod vlivem hrozby fašismu se Svojsíkovi nakonec podařilo český skauting sjednotit a v roce 1938 vznikl „Junák – svaz skautů a skautek RČS“.

O prázdninách 1938 odjel Svojsík do Ruska, aby se seznámil s výchovou ruské mládeže. Také chtěl z vlastního pohledu poznat nové směry v ruské tělovýchově. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce a s velkým sebezapřením se vrátil domů 2. srpna 1938. Za týden ulehl s horečkami, které stoupaly i přes všechnu lékařskou péči, dostal zápal plic a 17. září v 9 hodin dopoledne zemřel. Tři tisíce junáků doprovodilo svého náčelníka na památný Vyšehradský hřbitov.

Ernest Thompson Seton

citát: „Woodcraft is Lifecraft.“

Ernest Thompson Seton (14. srpna 1860 South Shields, Durhamské hrabství, Anglie – 23. října 1946 Seton Village, Nové Mexiko, USA) byl ilustrátor, spisovatel a zakladatel woodcrafterského hnutí.

Od mládí tíhl ke studiu přírody a tento zájem jej přivedl k malířství. Dříve než jako spisovatel se stal uznávaným jako ilustrátor přírodovědných publikací. Byl dvakrát ženatý. S první manželkou Grace Gallatin (rozvedli se po dlouholetém odloučení během 30. let) měl dceru Anyu a s druhou ženou Julií adoptovali Dee.

Pravděpodobně na popud první ženy Grace Gallatin začal od poloviny 80. let 19. století publikovat povídky o zvířatech, ve kterých čerpal ze svých bohatých zkušeností lovce a zálesáka. Zásadní zlom v jeho životě znamenal rok 1902, kdy motivoval partu chlapců, která byla postrachem na jeho pozemcích, k založení prvního woodcrafterského kmene. Od té doby až do své smrti se cele věnoval woodcrafterskému hnutí.

Souběžně a woodcrafterským hnutím se rozvíjela celá řada dalších hnutí, v Německu kupříkladu de:Wandervogel a v Anglii skauting. Zvláště skauting se zdál zpočátku Setonovi hodně blízkým. Když jej Robert Baden-Powell během léta 1905 kontaktoval, měl za to, že je jeho záměrem pouze modifikovat woodcrafterskou myšlenku pro evropské podmínky, proto souhlasil s použitím materiálů z Birch Bark Roll v Scouting for Boys (kterou později použil v roce 1912 Antonín Benjamin Svojsík pro své Základy junáctví). Výsledkem však byl Seton silně rozčarován. Baden-Powell použil, co se mu zamlouvalo, Setona ani nezmínil, a přidal některé Setonovi protivné prvky. Baden-Powell byl voják a vznik anglického skautingu ovlivnila i křesťanská organizace mládeže Boys‘ Brigade založená anglikánským duchovenstvem. Obé se na Baden-Powellově pojetí silně projevilo. Seton věřil, že ideová síla woodcraftu je silnější, než skautingu, a chtěl své pojetí uplatnit v Americe. Přijal jako výraz smíření nabídku, aby se stal náčelníkem Boy Scouts of America (vznikli 21. června 1910), ba dokonce šel tak daleko, že osmé vydání Birch Bark Roll vydané ve spolupráci s Edgarem M. Robinsonem nazval The American Boy Scout.

V americkém skautském hnutí setrval do roku 1915, kdy byl v podstatě vyhozen na základě dodatku, podle kterého mohl být členem Boy Scouts of America pouze občan Spojených států. Seton v té době neměl americké občanství. Člověkem, který k bezprosřednímu konfliktu přispěl, byl ambiciózní James West. Kromě osobních sporů a intrik byly důvodem roztržky i ideové rozpory, zhruba řečeno Setonovi oponenti chtěli skauting spíše Baden-Powellovský, Seton prosazoval svoje názory. Svou zkušenost se skautským hnutím později shrnul: „Mým záměrem bylo dělat z nich (skautů) muže, Baden-Powellovým – vojáky“.

Setonovu averzi vůči skautingu a jeho protagonistům do značné míry později tlumila druhá žena Julia Moss Buttree-Seton, která po jeho skonu a zániku The Woodcraft League of America věnovala prakticky celou jeho pozůstalost do péče BSA.

Seton je mezi českými skauty pravděpodobně známější a uznávanější než mezi americkými proto, že v době kdy se konsolidoval Český skauting, ho „objevil“ středoškolský profesor Miloš Seifert který propagaci Setonova woodcrafterského hnutí zasvětil celý svůj život. Snad právě proto je v bývalém Československu oproti světovému skautingu dodnes kladen velký důraz na výchovu spojenou s pobytem v přírodě.

Kalendárium

1857 – 22.února se narodil v Londýně Robert Stephenson Smyth Powell – zakladatel skautingu a světový náčelník skautů ( Příjmení Baden – Powell přijala rodina později, až po smrti Robertova otce.)
1860 – 14. srpna se narodil v Anglii Ernest Evan Thompson Seton – zakladatel woodcraftu, první náčelník skautů USA
1876 – 5. září se v Praze narodil Antonín František Svojsík – zakladatel českého skautingu. Místo druhého jména František však používal přezdívku Benjamin, kterou dostal jako nejmladší člen Českého pěveckého kvarteta.
1889 – 22. února se narodila Olave St. Clair Soames, provdaná Baden – Powellová, světová náčelní skautek.
1902 – 1. července uspořádal E. T. Seton první woodcrafterský tábor v městečku Cos Cob. Do tohoto roku se klade založení prvního kmene Woodcraft Indians ( Indiáni lesní moudrosti ). E. T. Seton pro ně napsal knihy Dva divoši, Rolf zálesák, Svitek březové kůry – Knihu lesní moudrosti.
1907 – Od 1. do 9. srpna probíhal první pokusný tábor dvaceti chlapců vedený Robertem Baden – Powellem na ostrůvku Brownsea u přístavu Poolu na jihu Anglie. Tento tábor se považuje za skutečný začátek skautingu.
1910 – Byla založena organizace anglických skautek „Girl Guides Association“ Během roku se jich dalo zapsat 8000. Jejich výchovy se ujala sestra B.- P. Agnes.
1910 – V říjnu se v Anglii utvořil odbor pro vodní skauting ( Sea Scouts ).
1911 – Počátkem léta odjel prof. tělocviku A. B. Svojsík do Anglie a Skandinávie, aby na vlastní oči viděl skauting v praxi. Po návratu začal překládat Scouting for Boys a poznatky si ověřoval v praxi s první družinou českých skautů složenou ze žáků Žižkovské reálky.
1912 – 1. února vyšla první skautská brožurka u nás – A. B. Svojsík: Český skaut. V květnu pak Základy junáctví.
1912 – 13. července začal čtyřdenním putováním od Žižkovské reálky do Orlovských lesů u Lipnice první tábor českých junáků. Tábor třinácti chlapců vedl A. B. Svojsík.
1914 – V lednu se v Anglii začalo s výchovou nejmladších skautů – vlčat.
1915 – 11. ledna přednášel A. B. Svojsík o americkém dívčím skautingu. Po přednášce a živé diskusi dvanácti zájemkyň bylo rozhodnuto o vybudování dívčího skautingu uvnitř spolku Junák – Český skaut. Odbor pro dívčí výchovu skautskou byl schválen nejbližší valné hromadě JČS.
1915 – 15. ledna vyšlo první číslo časopisu JUNÁK.
1915 – Od 28. června do 14. července proběhl první tábor skautek u Živohoště, poblíž samoty Nouze na Vltavě.
1917 – V květnu začal v Anglii první projekt pro starší skauty ( následující rok se jim začalo říkat „roveři“).
1919 – 27. července byla na první schůzi ústřední rady Svazu JS RČS zavedena jako odznak Svazu lilie se štítkem s psí hlavou.
1920 – 30. července až 7. srpna se konalo v Anglii v hale londýnské Olympie první světové jamboree. 28. – 29. 7. Ke konci jamboree byl Baden – Powell prohlášen náčelníkem skautů celého světa. B. – P. dekoroval A. B. Svojsíka britským Řádem stříbrného vlka.
1922 – Československo se na červencové mezinárodní konferenci v Paříži stalo jedním ze třiceti zakládajících členských států mezinárodního skautského ústředí. A. B. Svojsík byl zvolen členem Mezinárodního skautského výboru.
1931 – Od 27. června do 2. července se konalo 1. slovanské jamboree v Praze ve Stromovce a na Trojském ostrově. 15000 skautů a skautek z ČSR, Polska, Jugoslávie, Litvy, ale i delegace z Anglie, Francie, Maďarska a Rumunska.
1935 – Skautky u nás začaly podkládat slibový odznak tmavomodrým trojlístkem.
1940 – 11. červenec je „Černým dnem Junáka“ – gestapo přepadlo a rozehnalo některé junácké tábory.
1940 – 28. října vydal K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě nařízení o rozpuštění Junáka.
1940 – 4. listopadu nacisté přepadli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek. Řada skautských oddílů přešla do ilegality.
1941 – 8. ledna zemřel na své farmě v Nyeri v Keni světový náčelník skautů lord Baden – Powell.
1945 – Ihned při Pražském květnovém povstání se obnovila skautská činnost. Během velice krátké doby nastal silný příliv mládeže do Junáka, který během roku 1946 dosáhl 250 000 členů.
1946 – 28. září byl odstartován 1. ročník Svojsíkova závodu v Praze na Strahově. Měl se konat každé dva roky.
1946 – 23. října zemřel E. T. Seton – Černý vlk, malíř, spisovatel, přírodovědec, zálesák – zakladatel woodcraftu.
1948 – 28. února se měl konat III. Junácký sněm ve Zlíně, ale už se neuskutečnil. Po komunistickém puči bylo ústředí Junáka obsazeno a jeho čelní pracovníci vyvedeni. Byl vytvořen Akční výbor ústředí junáka ( AVÚJ ).
1948 – 29. března byl Junák rozhodnutím Ústředního akčního výboru Národní fronty začleněn jako dětská organizace do Svazu československé mládeže – SČM. Začala druhá likvidace našeho skautingu.
1948 – 3. dubna na celostátní konferenci ČSM byl Junák proměněn na dětskou organizaci – tj. pouze věk 6 až 15 let
1948 – 30. září byl poslední ultimativní den povinného vstupu členů junáka nad 15 let do ČSM. Řada činovníků to odmítla nepodáním registrace a jejich oddíly tím ukončily činnost, některé přešly do ilegality.
1949 – 23. – 24. dubna se na slučovací konferenci mládeže ČSR rozhodlo o rozsáhlejším budování „Pionýrských oddílů Junáka“. Toto datum se uvádí jako den vzniku Pionýrské organizace ČSM.
1968 – 22. března se na schůzi členů náčelnictva Junáka a střediskové rady Psohlavců rozrostlo o obnově Junáka a dohodlo slavnostní setkání o týden později.
1969 – 18. července poslal astronaut Neil Amstrong ( orlí skaut ) z paluby Apolla XI pozdrav skautům a skautkám. O tři dny později se stal prvním člověkem, který stanul na Měsíci.
1969 – 17. listopadu byl na zasedání ÚV KSČ přijat základ budování SSM a nového Pionýra – tím se rozhodlo o nové, úplné a už třetí likvidaci Junáka.
1977 – 25. června zemřela světová náčelní skautek lady Olave Baden – Powell nedaleko Auilfordu v Anglii. Je pochována vedle svého manžela v Nyeri v Keni.
1989 – 17. listopadu byl veden brutální zásah sil MV proti průvodu studentů Národní třídě v Praze. Začala „sametová revoluce“, která smetla komunistickou diktaturu. Opět se otevřela cesta pro náš skauting.
1993 – 1. ledna vznikly samostatné státy Česká republika a Slovenská republika. Tím zanikla i naše organizace Český a Slovenský skauting.

WOSM

World Organization of the Scout Movement

Popis znaku:
– Světová skautská organizace (WOSM) má ve znaku stříbrnou lilii s hvězdami a střelkou
– kolem lilie je kruh z lana, zakončený ambulačním uzlem
– podklad znaku je modrofialový. Tato barva vyjadřuje barvu planety země
– lano obtáčející lilii vyjadřuje spojení všech skautů světa při řešení problémů planety

Světová organizace skautského hnutí je mezinárodní, nepolitická, nevládní organizace, složena z uznaných národních skautských organizací.

Vrcholným řídícím orgánem WOSM je Světová konference ustanovená v červenci 1922 v Paříži. Zasedání se koná jednou za tři roky. Světová konference je složena z reprezentantů všech členských asociací. Zakládajícím členem Světové konference byla i ČSR.

Výkonným orgánem WOSM je Světový výbor, který zajišťuje plnění rezolucí světové konference. Výbor je složen z 12 volených dobrovolníků ze 12 různých zemí.Volení členové výboru nesmí zastávat svůj úřad déle než 6 let. Při každém tříletém zasedání se volí polovina výboru. Součástí Světového výboru je též konzultační výbor pro spolupráci WOSM a WAGGGS.

Sekretariátem hnutí je Světový skautský úřad. Byl založen roku 1920 v Londýně, v roce 1959 byl přenesen do Ottawy a od r. 1968 sídlí v Ženevě. Služby Světového skautského úřadu jsou hrazeny z příspěvků národních skautských organizací na základě jejich členství. Další příjmy pocházejí z příspěvků a darů od nadací, spolků, agentur a jednotlivců. Významnou podporu poskytuje Světová skautská nadace.

Největším skautským svátkem je 23. duben ( v Čechách 24. duben ), kdy si skauti na celém světě připomínají svého patrona, neohroženého bojovníka proti Zlu – sv. Jiří. Patronem vlčat je sv. František z Assisi a patronem roverů sv. Pavel.

Skauti využívají pro svou činnost mnoha národních center. V Evropě jsou však dvě nejstarší a nejproslulejší. První se nachází v Gilwell Parku v Chingfordu u Londýna, se zde konají Wood Badge kursy pro vůdce. Odznakem absolventů gilwellských kursů je šedorůžový šátek s vzadu našitým obdélníčkem Mc Larenovského tartanu a dvě až čtyři dřívka ( kopie dřevěných korálků z náhrdelníku krále Zulů, který Baden – Powell přivezl z Afriky a rozdával absolventům prvních kursů ). Druhým proslulým centrem skautingu v Evropě je Kandersteg ve švýcarských Alpách. Toto centrum skauti získali v roce 1925 a od té doby se zde každoročně sjíždějí stovky skautů a skautek roverského věku, aby strávili několik týdnů v kouzelné horské přírodě a v přátelské mezinárodní společnosti.

WAGGGS

World Association of Girl Guides and Girl Scouts

Popis znaku
– Světová asociace skautek (WAGGGS) má ve znaku trojlístek s hvězdami a kompasovou střelkou
– trojlístek obtáčí kruh z lana se stejnou symbolikou jako u WOSM
– znak je oranžový na modrém podkladě
– barvy znamenají zlaté slunce na obloze, které svítí na všechny děti světa a také dobro, které má být každý den vykonáno
– tři lístky značí totéž co listy lilie

WAGGGS byla založena v roce 1928 na 5. konferenci Mezinárodní rady v Maďarsku. Mezi 26 zakládajícími organizacemi bylo i ČSR. K vytvoření světové organizace vedla skautky snaha podílet se na výchově dívek, které ponesou zodpovědnost za další generaci. Proto si vytkla jako hlavní cíl propagovat vzájemné porozumění na základě skautingu a vychovávat charakterní zodpovědné občanky, ochotné pracovat pro své okolí v místním mezinárodním měřítku.

Práci světové asociace určují světové konference, které volí dvanáctičlenný výbor. Jednotlivé členky byly voleny na devět let – nyní na šest let, přičemž na každé konferenci čtyři odstupují a čtyři jsou nově voleny. Světový výbor – nyní Světová rada potom jmenuje podvýbory ( konstituční, finanční, propagační ) Světová rada se schází nejméně jednou za rok a těsně před konferencí a po ní.

Sekretariátem WAGGGS je světová kancelář v Londýně. Je spojkou mezi členskými organizacemi. Koordinuje práci podkomisí, vydává informační materiály, vybírá příspěvky od členských organizací.

Světovým odznakem skautek je zlatý trojlístek na modrém poli. Světovou náčelní byla zvolena Olave Baden – Powellová ( 1930 ). Další světová náčelní po její smrti není volena.

Světovým svátkem skautek je 22. únor. Od roku 1932 existuje i fond 22. února ( Thinking Day Fund ).

WAGGGS a WOSM jsou dvě samostatné a nezávislé organizace, které mají stejného zakladatele a stejné ideové základy. Spolupracují na úrovni světové, regionální, národní i místní při různých akcích, které jsou společně plánovány a organizovány.

Skautský slib a zákon platí dodnes. Zakladatel zdůrazňoval, že jsme „hnutí“, což znamená, že nemůžeme ustrnout na jednom bodě. Proto skupina pro dlouhodobé plánování iniciuje studie, jež mají určovat další vývoj do budoucnosti.